Vojenské muzeum Králíky

100 a 80

Republika vznikla před 100 lety

díky bodákům našich pradědů a prapradědů v uniformách Rakousko-Uherské armády a příslušníků čs. legií, vracejících se postupně nejen z bojišť ve Francii, Itálii a Rusku… Svoji roli mimo jiné sehráli i disciplinovaní a dobře organizovaní členové Sokola… Nesourodá masa uniforem, různě vyzbrojená, s různými životními a válečnými zkušenostmi, různého politického smýšlení a přesvědčení, v hektických říjnových dnech roku 1918 prakticky netušila, jak by měl, nebo bude vypadat náš nový stát, naše Vlast – Republika Československá… Bez těchto mužů by domácí, ani exiloví politici neměli u světových velmocí žádné zastání...

O 20 let později, po vyhlášení mobilizace československé branné moci, během několika málo dnů nastoupila další masa. Tentokrát masa značně sourodá, dobře vyzbrojená a vycvičená ke splnění své vlastenecké povinnosti – obraně republiky před jejími nepřáteli… Československo se v těch dnech mohlo pyšnit jednou z nejsilnějších armád v Evropě, s výborným výcvikem, velmi kvalitní výzbrojí, množstvím potřebných zásob a propracovanými obrannými plány. I tentokrát významnou roli sehráli politici, v tomto případě, na rozdíl od roku 1918, bohužel roli negativní… Nejvyšší generalita, pozvaná v kritických dnech září 1938 na hrad, se pouze dozvěděla, že se bude kapitulovat bez boje a nestoudné požadavky kancléře Hitlera se přijmou…

Důležitost a potřebu silné armády, odpovědného přístupu k obraně země, k ochraně jejích obyvatel, k přípravě na různé krize a nebezpečí připomíná svým zaměřením a expozicemi Vojenské muzeum Králíky a další muzea v Králické pevnostní oblasti...

 

 

 

V únoru uplynulo 46 let od úmrtí armádního generála Ludvíka Krejčího. 

Armádní generál Ludvík Krejčí (17. 8 1890 - 9. 2. 1972), jeden ze slavných příslušníků čs. legií na Rusi, byl od prosince 1933 náčelníkem hlavního štábu československé armády. V roce 1934 byl ve věku 44 let povýšen do hodnosti armádního generála.

Prosadil zásadní změny struktury velení, strategie válečné armády (krycí a manévrovací složka), technologickou modernizaci armády (motorizace, mechanizace, rozvoj letectva a tanků), prodloužení prezenční služby, navýšení armádního rozpočtu, nový nástupní a mobilizační plán. V březnu 1935 se stal předsedou rady pro opevňování, která měla funkci řídícího orgánu výstavby stálého opevnění v ČSR.

V kritických dnech září roku 1938 vykonával funkci hlavního velitele československé branné moci. Z funkce náčelníka hlavního štábu odstoupil v únoru 1939, za protektorátu byl v letech 1941-1942 vězněn. Po válce v roce 1947 z armády odešel.

Komunistická moc ho v roce 1950 degradovala na vojína a v roce 1953 mu odebrala penzi. Živil se jako pomocný dělník v Jablonném nad Orlicí. Generálská hodnost mu byla vrácena v roce 1990. V lednu 1998 jej Klub historického vojenství Brno navrhl na udělení Řádu Bílého lva in memoriam.

Návrh, který podpořily významné osobnosti AČR, nebyl doporučen. Ludvík Krejčí se nejvyššího ocenění dočkal až o 19 let později.